English Japanese Korean Thai Traditional Chinese 简体中文
Publish Now
Publish Books Publish Media Products My Store Self Publish
Gold Log In Cart
Category
Browse all kinds of eBooks, magazines, videos by category
    More services
    • All You Can Read

    • Channels

    • Hot topics

    Language
    English Japanese Korean Thai Traditional Chinese 简体中文
    Back
    Category
    • Home

    • Books

    • Pubook E-Ink reader

    • Magazines

    • Media

    • Newspapers

    • Adult

    Back
    Books
    • All

    • Free to read

    • Finance

      Finance
      • All

      • Management

      • Investing

      • Marketing

    • Literature/Fiction

      Literature/Fiction
      • All

      • LGBTQ

      • Literature

      • Fiction

      • Romantic Fiction

    • Leisure Life

      Leisure Life
      • All

      • Recreation

      • Illustrated Book

      • Fortune Telling

      • Travel

      • Eating Habits

      • Fitness

    • Humanities

      Humanities
      • All

      • History/Geography

      • Law

      • Politics/Military

      • Applied Sciences

      • Natural Sciences

      • Philosophy

      • Biographies

      • Sociology

    • News/Entertainment

    • Language/Computers

      Language/Computers
      • All

      • Computers/Technology

      • Language

    • Religion/Spirituality

      Religion/Spirituality
      • All

      • Motivational

      • Health/Nutrition

      • Christianity

      • Buddhism

      • Taoism

      • Islam

      • Other Religions

      • Relationships

    • Mangas

      Mangas
      • All

      • Comics

      • Illustrations

      • Fan Works

      • Romance Mangas for Teens

      • Teenage Mangas

      • High School Mangas

      • Romance Mangas

      • Yaoi Mangas

      • GL Mangas

      • TL Mangas

      • Gay Mangas

      • Others

    • Art/Design

      Art/Design
      • All

      • Performance Art

      • Art

      • Design

      • Photography

    • Parenting/Relationships

      Parenting/Relationships
      • All

      • Education

      • Kids/Teenagers

      • Pregnancy/Childbirth

    • Exams

      Exams
      • All

      • Study

      • Government Exams

      • Financial Licenses

      • Teacher Exams

      • Professional Exams

      • TOEFL/TOEIC

      • Learning Skills

      • Official Publications

      • Job Hunting Exams

    • Photo Books

      Photo Books
      • All

      • Female Photo Books

      • Male Photo Books

    Back
    Magazines
    • All

    • Free to read

    • Finance

      Finance
      • All

      • Business Management

      • Investing

      • Direct Marketing

      • Advertising

      • Law

    • News/Entertainment

      News/Entertainment
      • All

      • News Analysis

      • General News

      • Stars

    • Leisure Life

      Leisure Life
      • All

      • Travel

      • Hobby

      • Family Life

      • Fitness

    • Art/Design

      Art/Design
      • All

      • Design

      • Art Appreciation

      • Decoration

      • Photography

    • Literature/Spirituality

      Literature/Spirituality
      • All

      • Literature

      • Christianity

      • Buddhism

    • Male Fashion

      Male Fashion
      • All

      • Fashion

    • Female Fashion

      Female Fashion
      • All

      • Urban Fashion

      • Teen Fashion

    • Car/Audio

      Car/Audio
      • All

      • Music/Audio

      • Cars/Motorbikes

    • Sports

      Sports
      • All

      • Basketball

      • Baseball

      • Outdoor Sports

    • Language/Computers

      Language/Computers
      • All

      • Computers/Technology

      • Natural Sciences

      • Language

    • Parenting/Relationships

      Parenting/Relationships
      • All

      • Pregnancy/Childbirth

      • Education

      • Books for Kids

      • Books for Teenagers

    • Photo Books

      Photo Books
      • All

      • Female Photo Books

      • Male Photo Books

    Back
    Media
    • All

    • Free to read

    • Careers

    • Careers
      • All

    • Investing

    • Investing
      • All

    • Parenting/Relationships

    • Parenting/Relationships
      • All

    • Art/Culture

    • Art/Culture
      • All

    • Religion/Spirituality

    • Religion/Spirituality
      • All

      • Buddhism

      • Christianity

      • Motivational

    • Exams

    • Exams
      • All

      • Government Exams

      • Learning Skills

      • Professional Exams

      • Teacher Exams

      • Study

      • Financial Licenses

    • Language

    • Language
      • All

    • Leisure Life

    • Leisure Life
      • All

    • Literature/Fiction

    • Literature/Fiction
      • All

    Back
    Newspapers
    • All

    • 工商時報

    • 中國時報

    • 旺報

    • 联合日報

    • 光華日報

    Back
    Adult
    • Free to read

    • Gay

    • Nude male

    • Lesbian

    • Nude female

    • Adult Manga

    Finance
    • All

    • Management

    • Investing

    • Marketing

    Literature/Fiction
    • All

    • LGBTQ

    • Literature

    • Fiction

    • Romantic Fiction

    Leisure Life
    • All

    • Recreation

    • Illustrated Book

    • Fortune Telling

    • Travel

    • Eating Habits

    • Fitness

    Humanities
    • All

    • History/Geography

    • Law

    • Politics/Military

    • Applied Sciences

    • Natural Sciences

    • Philosophy

    • Biographies

    • Sociology

    News/Entertainment
    • All

    Language/Computers
    • All

    • Computers/Technology

    • Language

    Religion/Spirituality
    • All

    • Motivational

    • Health/Nutrition

    • Christianity

    • Buddhism

    • Taoism

    • Islam

    • Other Religions

    • Relationships

    Mangas
    • All

    • Comics

    • Illustrations

    • Fan Works

    • Romance Mangas for Teens

    • Teenage Mangas

    • High School Mangas

    • Romance Mangas

    • Yaoi Mangas

    • GL Mangas

    • TL Mangas

    • Gay Mangas

    • Others

    Art/Design
    • All

    • Performance Art

    • Art

    • Design

    • Photography

    Parenting/Relationships
    • All

    • Education

    • Kids/Teenagers

    • Pregnancy/Childbirth

    Exams
    • All

    • Study

    • Government Exams

    • Financial Licenses

    • Teacher Exams

    • Professional Exams

    • TOEFL/TOEIC

    • Learning Skills

    • Official Publications

    • Job Hunting Exams

    Photo Books
    • All

    • Female Photo Books

    • Male Photo Books

    Back
    Finance
    • All

    • Business Management

    • Investing

    • Direct Marketing

    • Advertising

    • Law

    Back
    News/Entertainment
    • All

    • News Analysis

    • General News

    • Stars

    Back
    Leisure Life
    • All

    • Travel

    • Hobby

    • Family Life

    • Fitness

    Back
    Art/Design
    • All

    • Design

    • Art Appreciation

    • Decoration

    • Photography

    Back
    Literature/Spirituality
    • All

    • Literature

    • Christianity

    • Buddhism

    Back
    Male Fashion
    • All

    • Fashion

    Back
    Female Fashion
    • All

    • Urban Fashion

    • Teen Fashion

    Back
    Car/Audio
    • All

    • Music/Audio

    • Cars/Motorbikes

    Back
    Sports
    • All

    • Basketball

    • Baseball

    • Outdoor Sports

    Back
    Language/Computers
    • All

    • Computers/Technology

    • Natural Sciences

    • Language

    Back
    Parenting/Relationships
    • All

    • Pregnancy/Childbirth

    • Education

    • Books for Kids

    • Books for Teenagers

    Back
    Photo Books
    • All

    • Female Photo Books

    • Male Photo Books

    Back
    Channels
    • 今周刊

    • 飽讀商周

    • 經理人

    • 大師輕鬆讀

    • 普洛達康

    • 禾馬

    • 台灣武俠傳說

    You haven't completed email verification, please complete email verification to purchase DRM Free or magazine subscription products
    You haven't completed phone verification, please complete phone verification to enable publishing features
    You haven't completed email verification, please complete email verification to enable publishing features
    • Home

    • Favorite

    • Account

    • Gold

    • Library

    More
    1. Home
    2. Books
    3. Religion/Spirituality
    4. Health/Nutrition
    5. Healthy Living
    6. 瑜伽經:身心合一的修煉

    瑜伽經:身心合一的修煉

    Highlight(2)
    Author 歐德馥
    Publisher 台灣漫讀股份有限公司 /白象文化
    Follow Save Saved Share
    Released
    2024/10/20
    Language
    Traditional Chinese
    File format
    EPUB Reflowable (6MB), fit in all devices and Pubook
    Pages
    438
    ID
    470963
    ISBN
    9786263643550
    Provide Adobe DRM
    Provide EPUB
    Offer DRM free license
    No

    Buy products firstAnd download app to watch

    Details

    瑜伽經:身心合一的修煉

    Author 歐德馥
    Publisher 白象文化
    Share
    Released
    2024/08/01
    Language
    Traditional Chinese
    Pages
    248
    ID
    533676
    ISBN
    9786263643567
    DRM
    NT$245
    紙本書
    NT$277
    Explanation
    eBook
    Printed book
    Get NT$37 off
    查看適用禮券
    Buy

    Preview View

    Buy for others
    庫存 1
    • Intro

    • Author


    ◎《瑜伽經》是一本古老的印度梵文經典,已被翻譯成多種語言,本書是目前少有的完整中譯本。
    ◎《瑜伽經》只有精簡的196句,卻字字珠璣,涵攝之內容浩瀚如海,蘊含之智慧能令人明心見性。
    ◎《瑜伽經》和大乘佛教「瑜伽行派」同源,不但描述身心兼修的法門,同時闡明「心」是萬法的源頭。

    《瑜伽經》是一門「佛教心理學」,由佛陀親自教授,旨在幫助我們認清自心和認清我們所面對的世界。人生的重點不是外在發生了什麼,而是內心「如何解讀」發生了什麼,
    只要心能轉變(轉念),外在的世界就跟著轉變(轉境)——幸運的是,如何解讀操之在我。

    《瑜伽經》有一套將煩惱「妄心」轉為清淨「真心」的方法,開顯出真心就能見到這個世界的真相。而「佛性」就是清淨的真心,本自俱有、不假外求,但是被煩惱層層障蔽,
    而「佛法」,就是如何將佛性從煩惱開顯出來的方法。
    More
    More
    More
    無
    More
    • Intro

    • Chapters

    ◎《瑜伽經》是一本古老的印度梵文經典,此經已被翻譯成多種語言,而本書《瑜伽經:身心合一的修煉》是市面上少有的完整中譯本,不僅有全文196句的原文對照翻譯,也對每句經文有非常詳細的闡述。

    ◎《瑜伽經》和大乘佛教「瑜伽行派」同源,後人將此派稱為「佛教心理學」,因為闡明了「心」到底是什麼:原來心充滿了煩惱,煩惱遮蔽了原本的「真心」,讓我們無法看到世界的真相,而「瑜伽」就是將真心從煩惱開顯出來的方法。

    ◎這個方法就是《瑜伽經》所闡述的內容,是「身、心」合一的修煉方法,而「心」是一切事物的源頭。《瑜伽經》不斷在告訴我們:人生的重點不是外在的世界發生了什麼,而是內心如何解讀發生了什麼。幸運的是,如何解讀操之在我。

    ◎由於《瑜伽經》所要闡述的教理非常宏偉,作者為了讓讀者更容易理解書中的內容,特別在YouTube陸續上傳了解說的影片,以便讀者在閱讀時更得心應手。有興趣的人可以點選以下連結:https://reurl.cc/qn5Ezn至作者的YouTube頻道。

    More
    More

    三摩地品  समाधिपाद Samadhi Pada

    1.1現在,傳授「瑜伽」修行法。

    अथ योगानुशासनम्॥१॥

    atha yoga-anuśāsanam ॥1॥

     

    1.2「瑜伽」能止息心的波動。

    योगश्चित्तवृत्तिनिरोधः॥२॥

    yogaś-citta-vr̥tti-nirodhaḥ ॥2॥

     

    1.3如此,「見者」得以安住在真相。

    तदा द्रष्टुः स्वरूपेऽवस्थानम्॥३॥

    tadā draṣṭuḥ svarūpe-‘vasthānam ॥3॥

     

    1.4否則,(見者)會認同心的波動。

    वृत्तिसारूप्यमितरत्र॥४॥

    vr̥tti sārūpyam-itaratra ॥4॥

     

    1.5波動有五種,沒煩惱和有煩惱的。

    वृत्तयः पञ्चतय्यः क्लिष्टाक्लिष्टाः॥५॥

    vr̥ttayaḥ pañcatayyaḥ kliṣṭākliṣṭāḥ ॥5॥

     

    1.6波動有「正量、顛倒、妄想、睡眠、憶念」。

    प्रमाणविपर्ययविकल्पनिद्रास्मृतयः॥६॥

    pramāṇa viparyaya vikalpa nidrā smr̥tayaḥ ॥6॥

     

    1.7「正量」是聖教量、比量、現量。

    प्रत्यक्षानुमानागमाः प्रमाणानि॥७॥

    pratyakṣa-anumāna-āgamāḥ pramāṇāni ॥7॥

     

    1.8「顛倒」是對「色法」本質產生錯謬的認知。

    विपर्ययो मिथ्याज्ञानमतद्रूपप्रतिष्ठम्॥८॥

    viparyayo mithyā-jñānam-atadrūpa pratiṣṭham ॥8॥

     

    1.9「妄想」是以「名言」逕自認知事物而無實義。

    शब्दज्ञानानुपाती वस्तुशून्यो विकल्पः॥९॥

    śabda-jñāna-anupātī vastu-śūnyo vikalpaḥ ॥9॥

     

    1.10「睡眠」是缺乏「所緣緣」的波動。

    अभावप्रत्ययालम्बना वृत्तिर्निद्रा॥१०॥

    abhāva pratyayālambanā vr̥ttirnidrā ॥10॥

     

    1.11「憶念」是不忘曾經歷之境。

    अनुभूतविषयासंप्रमोषः स्मृतिः॥११॥

    anu-bhūta-viṣaya-asaṁpramoṣaḥ smr̥tiḥ ॥11॥

     

    1.12止息波動的方法是「修行」和「離慾」。

    अभ्यासवैराग्याभ्यां तन्निरोधः॥१२॥

    abhyāsa vairāgyābhyām tannirōdhaḥ ॥12॥

     

    1.13「修行」是努力穩定(心的)波動。

    तत्र स्थितौ यत्नोऽभ्यासः॥१३॥

    tatra sthitau yatno-‘bhyāsaḥ ॥13॥

     

    1.14恆常不輟和孜孜不倦是「修行」的基礎。

    स तु दीर्घकालनैरन्तर्यसत्कारासेवितो दृढभूमिः॥१४॥

    sa tu dīrghakāla nairantarya satkāra-āsevito dr̥ḍhabhūmiḥ ॥14॥

     

    1.15對所見聞之境不起貪愛、或產生貪愛後能制伏就是「離慾」。

    दृष्टानुश्रविकविषयवितृष्णस्य वशीकारसंज्ञा वैराग्यम्॥१५॥

    driṣṭa-anuśravika-viṣaya-vitriṣṇasya vaśīkāra-saṁjṇā vairāgyam ॥15॥

     

    1.16最上乘的離慾是慧解「一真法性」變現的「三相(性)」。

    तत्परं पुरुषख्यातेर्गुणवैतृष्ण्यम्॥१६॥

    tatparaṁ puruṣa-khyāteḥ guṇa-vaitr̥ṣṇyam ॥16॥

     

    1.17止觀的修行伴隨「粗尋、細伺、喜樂、我執」。

    वितर्कविचारानन्दास्मितारूपानुगमात् संप्रज्ञातः॥१७॥

    vitarka-vicāra-ānanda-asmitā-rūpa-anugamāt-saṁprajñātaḥ ॥17॥

     

    1.18即使修行已捨離所緣,仍在第八識留有習氣種子。

    विरामप्रत्ययाभ्यासपूर्वः संस्कारशेषोऽन्यः॥१८॥

    virāma-pratyaya-abhyāsa-pūrvaḥ saṁskāra-śeṣo-‘nyaḥ ॥18॥

     

    1.19甚至修到無形無色,仍受「生有」之所緣。

    भवप्रत्ययो विदेहप्रकृतिलयानाम्॥१९॥

    bhava-pratyayo videha-prakr̥ti-layānām ॥19॥

     

    1.20須要其他修行法(才能解脫):信、勤、念、定、慧。

    श्रद्धावीर्यस्मृतिसमाधिप्रज्ञापूर्वक इतरेषाम्॥२०॥

    śraddhā-vīrya-smr̥ti samādhi-prajñā-pūrvaka itareṣām ॥20॥

     

    1.21堅定力行,很快就會臨近(解脫)。

    तीव्रसंवेगानामासन्नः॥२१॥

    tīvra-saṁvegānām-āsannaḥ ॥21॥

     

    1.22而(修行人)有上根、中根、下根之別。

    मृदुमध्याधिमात्रत्वात् ततोऽपि विशेषः॥२२॥

    mr̥du-madhya-adhimātratvāt-tato’pi viśeṣaḥ ॥22॥

     

    1.23(上根之人)在每個當下臣服「自在天」。

    ईश्वरप्रणिधानाद्वा॥२३॥

    īśvara-praṇidhānād-vā ॥23॥

     

    1.24「自在天」是殊勝的「一真法性」,不受「異熟識」的業種子所染。

    क्लेशकर्मविपाकाशयैरपरामृष्टः पुरुषविशेष ईश्वरः॥२४॥

    kleśa karma vipāka-āśayaiḥ-aparāmr̥ṣṭaḥ puruṣa-viśeṣa īśvaraḥ ॥24॥

     

    1.25自在天也是一切智的種子。

    तत्र निरतिशयं सर्वज्ञबीजम्॥२५॥

    tatra niratiśayaṁ sarvajña-bījam ॥25॥

     

    1.26祂的存在超越了時間,成就的大師與之同體。

    पूर्वेषाम् अपि गुरुः कालेनानवच्छेदात्॥२६॥

    sa eṣa pūrveṣām-api-guruḥ kālena-anavacchedāt ॥26॥

     

    1.27祂的表記咒音為「唵」OM。

    तस्य वाचकः प्रणवः॥२७॥

     

    tasya vācakaḥ praṇavaḥ ॥27॥

    1.28反覆修持並悟得「唵」OM的真實義。

    तज्जपस्तदर्थभावनम्॥२८॥

    taj-japaḥ tad-artha-bhāvanam ॥28॥

     

    1.29 當下「思心所」證得「現量」,「障礙」消失。

    ततः प्रत्यक्चेतनाधिगमोऽप्यन्तरायाभावश्च॥२९॥

    tataḥ pratyak-cetana-adhigamo-‘py-antarāya-abhavaś-ca ॥29॥

     

    1.30(中、下根之人)有八種煩惱障礙:疾病、昏沉、懈怠、放逸、不正知、掉舉、失念、散亂。

    व्याधिस्त्यानसंशयप्रमादालस्याविरतिभ्रान्तिदर्शनालब्धभूमिकत्वानवस्थितत्वानि चित्तविक्षेपास्तेऽन्तरायाः॥३०॥

    vyādhi styāna saṁśaya pramāda-ālasya-avirati bhrāntidarśana-alabdha-bhūmikatva-anavasthitatvāni citta-vikṣepāḥ te antarāyāḥ ॥30॥

     

    1.31「散亂」的心伴隨痛苦憂愁,(導致)身體不穩、呼吸不順。

    दुःखदौर्मनस्याङ्गमेजयत्वश्वासप्रश्वासा विक्षेपसहभुवः॥३१॥

    duḥkha-daurmanasya-aṅgamejayatva-śvāsapraśvāsāḥ vikṣepa sahabhuvaḥ ॥31॥

     

    1.32對治(煩惱)的修行法是以「一實義」為所緣。

    तत्प्रतिषेधार्थमेकतत्त्वाभ्यासः॥३२॥

    tat-pratiṣedha-artham-eka-tattva-abhyāsaḥ ॥32॥

     

    1.33以「樂者予慈、苦者予悲、善者予喜、惡者予捨」為觀修之所緣境,可令心清淨。

    मैत्रीकरुणामुदितोपेक्षणां सुखदुःखपुण्यापुण्यविषयाणां भावनातश्चित्तप्रसादनम्॥३३॥

    maitrī karuṇā mudito-pekṣāṇāṁ-sukha-duḥkha puṇya-apuṇya-viṣayāṇāṁ bhāvanātaḥ citta-prasādanam ॥33॥

     

    1.34或以放鬆的「出息而後轉息」為所緣境。

    प्रच्छर्दनविधारणाभ्यां वा प्राणस्य॥३४॥

    pracchardana-vidhāraṇa-ābhyāṁ vā prāṇasya ॥34॥

     

    1.35或以流轉的「緣起觀」為所緣境,末那識因被駕馭而安住。

    विषयवती वा प्रवृत्तिरुत्पन्ना मनसः स्थितिनिबन्धिनी॥३५॥

    viṣayavatī vā pravr̥tti-rutpannā manasaḥ sthiti nibandhinī ॥35॥

     

    1.36(因安住)而現出光明無憂。

    विशोका वा ज्योतिष्मती॥३६॥

    viśokā vā jyotiṣmatī ॥36॥

     

    1.37或令心無貪的所緣境。

    वीतरागविषयं वा चित्तम्॥३७॥

    vītarāga viṣayam vā cittam ॥37॥

     

    1.38或以深睡的智夢為緣。

    स्वप्ननिद्राज्ञानालम्बनं वा॥३८॥

    svapna-nidrā jñāna-ālambanam vā ॥38॥

     

    1.39選擇適性的觀法修得「禪那」。

    यथाभिमतध्यानाद्व॥३९॥

    yathā-abhimata-dhyānād-vā ॥39॥

     

    1.40觀修「所緣」至無形、高深之境,就是止觀雙運。

    परमाणु परममहत्त्वान्तोऽस्य वशीकारः॥४०॥

    paramāṇu parama-mahattva-anto-‘sya vaśīkāraḥ ॥40॥

     

    1.41「能取」安住在「所取」的觀修過程,心的波動變得微弱且呈現出摩尼寶珠般的明亮,猶如能、所合一的狀態稱為「三摩缽底」。

    क्षीणवृत्तेरभिजातस्येव मणेर्ग्रहीतृग्रहणग्राह्येषु तत्स्थतदञ्जनतासमापत्तिः॥४१॥

    kṣīṇa-vr̥tter-abhijātasy-eva maṇer-grahītr̥-grahaṇa-grāhyeṣu tatstha-tadañjanatā samāpattiḥ ॥41॥

     

    1.42此時,名言(能取)和事義(所取)是混淆的,以「加行分別智」作尋思,是為「有尋三摩地」。

    तत्र शब्दार्थज्ञानविकल्पैः संकीर्णा सवितर्का समापत्तिः॥४२॥

    tatra śabdārtha-jñāna-vikalpaiḥ saṁkīrṇā savitarkā samāpattiḥ ॥42॥

     

    1.43(能取)念念清淨,(所取)猶如現出唯義的自相空明,是為「無尋三摩地」。

    स्मृतिपरिशुद्धौ स्वरूपशून्येवार्थमात्रनिर्भासा निर्वितर्का॥४३॥

    smr̥ti-pariśuddhau svarūpa-śūnyeva-arthamātra-nirbhāsā nirvitarkā ॥43॥

     

    1.44同此,對所觀境的伺察與否,又可分為「有伺、無伺」。

    एतयैव सविचारा निर्विचारा च सूक्ष्मविषया व्याख्याता॥४४॥

    etayaiva savicārā nirvicārā ca sūkṣma-viṣaya vyākhyātā ॥44॥

     

    1.45細伺的所觀境可延伸至無形。

    सूक्ष्मविषयत्वं चालिङ्गपर्यवसानम्॥४५॥

    sūkṣma-viṣayatvam-ca-aliṇga paryavasānam ॥45॥

     

    1.46然而仍是「有漏種子三摩地」。

    ता एव सबीजः समाधिः॥४६॥

    tā eva sabījas-samādhiḥ ॥46॥

     

    1.47「無伺三摩地」成就之「正智」開顯出「如來自性」。

    निर्विचारवैशारद्येऽध्यात्मप्रसादः॥४७॥

    nirvicāra-vaiśāradye-‘dhyātma-prasādaḥ ॥47॥

     

    1.48「實相般若」在那。

    ऋतम्भरा तत्र प्रज्ञा॥४८॥

    rtaṁbharā tatra prajñā ॥48॥

     

    1.49不同於文字般若和觀照般若,(實相般若)所緣之外境為真實的勝義。

    श्रुतानुमानप्रज्ञाभ्यामन्यविषया विशेषार्थत्वात्॥४९॥

    śruta-anumāna-prajñā-abhyām-anya-viṣayā viśeṣa-arthatvāt ॥49॥

     

    1.50第八識有漏的餘習種子「轉捨」。

    तज्जः संस्कारोऽन्यसंस्कारप्रतिबन्धी॥५०॥

    mtajjas-saṁskāro-‘nya-saṁskāra pratibandhī ॥50॥

     

    1.51成就「無漏種子三摩地」,一切皆為寂滅的清淨種子。

    तस्यापि निरोधे सर्वनिरोधान्निर्बीजः समाधिः॥५१॥

    tasyāpi nirodhe sarva-nirodhān-nirbījaḥ samādhiḥ ॥51॥

     

    重要名詞索引

     

    asnd

    三摩地品  समाधिपाद Samadhi Pada

    1.1現在,傳授「瑜伽」修行法。

    अथ योगानुशासनम्॥१॥

    atha yoga-anuśāsanam ॥1॥

     

    1.2「瑜伽」能止息心的波動。

    योगश्चित्तवृत्तिनिरोधः॥२॥

    yogaś-citta-vr̥tti-nirodhaḥ ॥2॥

     

    1.3如此,「見者」得以安住在真相。

    तदा द्रष्टुः स्वरूपेऽवस्थानम्॥३॥

    tadā draṣṭuḥ svarūpe-‘vasthānam ॥3॥

     

    1.4否則,(見者)會認同心的波動。

    वृत्तिसारूप्यमितरत्र॥४॥

    vr̥tti sārūpyam-itaratra ॥4॥

     

    1.5波動有五種,沒煩惱和有煩惱的。

    वृत्तयः पञ्चतय्यः क्लिष्टाक्लिष्टाः॥५॥

    vr̥ttayaḥ pañcatayyaḥ kliṣṭākliṣṭāḥ ॥5॥

     

    1.6波動有「正量、顛倒、妄想、睡眠、憶念」。

    प्रमाणविपर्ययविकल्पनिद्रास्मृतयः॥६॥

    pramāṇa viparyaya vikalpa nidrā smr̥tayaḥ ॥6॥

     

    1.7「正量」是聖教量、比量、現量。

    प्रत्यक्षानुमानागमाः प्रमाणानि॥७॥

    pratyakṣa-anumāna-āgamāḥ pramāṇāni ॥7॥

     

    1.8「顛倒」是對「色法」本質產生錯謬的認知。

    विपर्ययो मिथ्याज्ञानमतद्रूपप्रतिष्ठम्॥८॥

    viparyayo mithyā-jñānam-atadrūpa pratiṣṭham ॥8॥

     

    1.9「妄想」是以「名言」逕自認知事物而無實義。

    शब्दज्ञानानुपाती वस्तुशून्यो विकल्पः॥९॥

    śabda-jñāna-anupātī vastu-śūnyo vikalpaḥ ॥9॥

     

    1.10「睡眠」是缺乏「所緣緣」的波動。

    अभावप्रत्ययालम्बना वृत्तिर्निद्रा॥१०॥

    abhāva pratyayālambanā vr̥ttirnidrā ॥10॥

     

    1.11「憶念」是不忘曾經歷之境。

    अनुभूतविषयासंप्रमोषः स्मृतिः॥११॥

    anu-bhūta-viṣaya-asaṁpramoṣaḥ smr̥tiḥ ॥11॥

     

    1.12止息波動的方法是「修行」和「離慾」。

    अभ्यासवैराग्याभ्यां तन्निरोधः॥१२॥

    abhyāsa vairāgyābhyām tannirōdhaḥ ॥12॥

     

    1.13「修行」是努力穩定(心的)波動。

    तत्र स्थितौ यत्नोऽभ्यासः॥१३॥

    tatra sthitau yatno-‘bhyāsaḥ ॥13॥

     

    1.14恆常不輟和孜孜不倦是「修行」的基礎。

    स तु दीर्घकालनैरन्तर्यसत्कारासेवितो दृढभूमिः॥१४॥

    sa tu dīrghakāla nairantarya satkāra-āsevito dr̥ḍhabhūmiḥ ॥14॥

     

    1.15對所見聞之境不起貪愛、或產生貪愛後能制伏就是「離慾」。

    दृष्टानुश्रविकविषयवितृष्णस्य वशीकारसंज्ञा वैराग्यम्॥१५॥

    driṣṭa-anuśravika-viṣaya-vitriṣṇasya vaśīkāra-saṁjṇā vairāgyam ॥15॥

     

    1.16最上乘的離慾是慧解「一真法性」變現的「三相(性)」。

    तत्परं पुरुषख्यातेर्गुणवैतृष्ण्यम्॥१६॥

    tatparaṁ puruṣa-khyāteḥ guṇa-vaitr̥ṣṇyam ॥16॥

     

    1.17止觀的修行伴隨「粗尋、細伺、喜樂、我執」。

    वितर्कविचारानन्दास्मितारूपानुगमात् संप्रज्ञातः॥१७॥

    vitarka-vicāra-ānanda-asmitā-rūpa-anugamāt-saṁprajñātaḥ ॥17॥

     

    1.18即使修行已捨離所緣,仍在第八識留有習氣種子。

    विरामप्रत्ययाभ्यासपूर्वः संस्कारशेषोऽन्यः॥१८॥

    virāma-pratyaya-abhyāsa-pūrvaḥ saṁskāra-śeṣo-‘nyaḥ ॥18॥

     

    1.19甚至修到無形無色,仍受「生有」之所緣。

    भवप्रत्ययो विदेहप्रकृतिलयानाम्॥१९॥

    bhava-pratyayo videha-prakr̥ti-layānām ॥19॥

     

    1.20須要其他修行法(才能解脫):信、勤、念、定、慧。

    श्रद्धावीर्यस्मृतिसमाधिप्रज्ञापूर्वक इतरेषाम्॥२०॥

    śraddhā-vīrya-smr̥ti samādhi-prajñā-pūrvaka itareṣām ॥20॥

     

    1.21堅定力行,很快就會臨近(解脫)。

    तीव्रसंवेगानामासन्नः॥२१॥

    tīvra-saṁvegānām-āsannaḥ ॥21॥

     

    1.22而(修行人)有上根、中根、下根之別。

    मृदुमध्याधिमात्रत्वात् ततोऽपि विशेषः॥२२॥

    mr̥du-madhya-adhimātratvāt-tato’pi viśeṣaḥ ॥22॥

     

    1.23(上根之人)在每個當下臣服「自在天」。

    ईश्वरप्रणिधानाद्वा॥२३॥

    īśvara-praṇidhānād-vā ॥23॥

     

    1.24「自在天」是殊勝的「一真法性」,不受「異熟識」的業種子所染。

    क्लेशकर्मविपाकाशयैरपरामृष्टः पुरुषविशेष ईश्वरः॥२४॥

    kleśa karma vipāka-āśayaiḥ-aparāmr̥ṣṭaḥ puruṣa-viśeṣa īśvaraḥ ॥24॥

     

    1.25自在天也是一切智的種子。

    तत्र निरतिशयं सर्वज्ञबीजम्॥२५॥

    tatra niratiśayaṁ sarvajña-bījam ॥25॥

     

    1.26祂的存在超越了時間,成就的大師與之同體。

    पूर्वेषाम् अपि गुरुः कालेनानवच्छेदात्॥२६॥

    sa eṣa pūrveṣām-api-guruḥ kālena-anavacchedāt ॥26॥

     

    1.27祂的表記咒音為「唵」OM。

    तस्य वाचकः प्रणवः॥२७॥

     

    tasya vācakaḥ praṇavaḥ ॥27॥

    1.28反覆修持並悟得「唵」OM的真實義。

    तज्जपस्तदर्थभावनम्॥२८॥

    taj-japaḥ tad-artha-bhāvanam ॥28॥

     

    1.29 當下「思心所」證得「現量」,「障礙」消失。

    ततः प्रत्यक्चेतनाधिगमोऽप्यन्तरायाभावश्च॥२९॥

    tataḥ pratyak-cetana-adhigamo-‘py-antarāya-abhavaś-ca ॥29॥

     

    1.30(中、下根之人)有八種煩惱障礙:疾病、昏沉、懈怠、放逸、不正知、掉舉、失念、散亂。

    व्याधिस्त्यानसंशयप्रमादालस्याविरतिभ्रान्तिदर्शनालब्धभूमिकत्वानवस्थितत्वानि चित्तविक्षेपास्तेऽन्तरायाः॥३०॥

    vyādhi styāna saṁśaya pramāda-ālasya-avirati bhrāntidarśana-alabdha-bhūmikatva-anavasthitatvāni citta-vikṣepāḥ te antarāyāḥ ॥30॥

     

    1.31「散亂」的心伴隨痛苦憂愁,(導致)身體不穩、呼吸不順。

    दुःखदौर्मनस्याङ्गमेजयत्वश्वासप्रश्वासा विक्षेपसहभुवः॥३१॥

    duḥkha-daurmanasya-aṅgamejayatva-śvāsapraśvāsāḥ vikṣepa sahabhuvaḥ ॥31॥

     

    1.32對治(煩惱)的修行法是以「一實義」為所緣。

    तत्प्रतिषेधार्थमेकतत्त्वाभ्यासः॥३२॥

    tat-pratiṣedha-artham-eka-tattva-abhyāsaḥ ॥32॥

     

    1.33以「樂者予慈、苦者予悲、善者予喜、惡者予捨」為觀修之所緣境,可令心清淨。

    मैत्रीकरुणामुदितोपेक्षणां सुखदुःखपुण्यापुण्यविषयाणां भावनातश्चित्तप्रसादनम्॥३३॥

    maitrī karuṇā mudito-pekṣāṇāṁ-sukha-duḥkha puṇya-apuṇya-viṣayāṇāṁ bhāvanātaḥ citta-prasādanam ॥33॥

     

    1.34或以放鬆的「出息而後轉息」為所緣境。

    प्रच्छर्दनविधारणाभ्यां वा प्राणस्य॥३४॥

    pracchardana-vidhāraṇa-ābhyāṁ vā prāṇasya ॥34॥

     

    1.35或以流轉的「緣起觀」為所緣境,末那識因被駕馭而安住。

    विषयवती वा प्रवृत्तिरुत्पन्ना मनसः स्थितिनिबन्धिनी॥३५॥

    viṣayavatī vā pravr̥tti-rutpannā manasaḥ sthiti nibandhinī ॥35॥

     

    1.36(因安住)而現出光明無憂。

    विशोका वा ज्योतिष्मती॥३६॥

    viśokā vā jyotiṣmatī ॥36॥

     

    1.37或令心無貪的所緣境。

    वीतरागविषयं वा चित्तम्॥३७॥

    vītarāga viṣayam vā cittam ॥37॥

     

    1.38或以深睡的智夢為緣。

    स्वप्ननिद्राज्ञानालम्बनं वा॥३८॥

    svapna-nidrā jñāna-ālambanam vā ॥38॥

     

    1.39選擇適性的觀法修得「禪那」。

    यथाभिमतध्यानाद्व॥३९॥

    yathā-abhimata-dhyānād-vā ॥39॥

     

    1.40觀修「所緣」至無形、高深之境,就是止觀雙運。

    परमाणु परममहत्त्वान्तोऽस्य वशीकारः॥४०॥

    paramāṇu parama-mahattva-anto-‘sya vaśīkāraḥ ॥40॥

     

    1.41「能取」安住在「所取」的觀修過程,心的波動變得微弱且呈現出摩尼寶珠般的明亮,猶如能、所合一的狀態稱為「三摩缽底」。

    क्षीणवृत्तेरभिजातस्येव मणेर्ग्रहीतृग्रहणग्राह्येषु तत्स्थतदञ्जनतासमापत्तिः॥४१॥

    kṣīṇa-vr̥tter-abhijātasy-eva maṇer-grahītr̥-grahaṇa-grāhyeṣu tatstha-tadañjanatā samāpattiḥ ॥41॥

     

    1.42此時,名言(能取)和事義(所取)是混淆的,以「加行分別智」作尋思,是為「有尋三摩地」。

    तत्र शब्दार्थज्ञानविकल्पैः संकीर्णा सवितर्का समापत्तिः॥४२॥

    tatra śabdārtha-jñāna-vikalpaiḥ saṁkīrṇā savitarkā samāpattiḥ ॥42॥

     

    1.43(能取)念念清淨,(所取)猶如現出唯義的自相空明,是為「無尋三摩地」。

    स्मृतिपरिशुद्धौ स्वरूपशून्येवार्थमात्रनिर्भासा निर्वितर्का॥४३॥

    smr̥ti-pariśuddhau svarūpa-śūnyeva-arthamātra-nirbhāsā nirvitarkā ॥43॥

     

    1.44同此,對所觀境的伺察與否,又可分為「有伺、無伺」。

    एतयैव सविचारा निर्विचारा च सूक्ष्मविषया व्याख्याता॥४४॥

    etayaiva savicārā nirvicārā ca sūkṣma-viṣaya vyākhyātā ॥44॥

     

    1.45細伺的所觀境可延伸至無形。

    सूक्ष्मविषयत्वं चालिङ्गपर्यवसानम्॥४५॥

    sūkṣma-viṣayatvam-ca-aliṇga paryavasānam ॥45॥

     

    1.46然而仍是「有漏種子三摩地」。

    ता एव सबीजः समाधिः॥४६॥

    tā eva sabījas-samādhiḥ ॥46॥

     

    1.47「無伺三摩地」成就之「正智」開顯出「如來自性」。

    निर्विचारवैशारद्येऽध्यात्मप्रसादः॥४७॥

    nirvicāra-vaiśāradye-‘dhyātma-prasādaḥ ॥47॥

     

    1.48「實相般若」在那。

    ऋतम्भरा तत्र प्रज्ञा॥४८॥

    rtaṁbharā tatra prajñā ॥48॥

     

    1.49不同於文字般若和觀照般若,(實相般若)所緣之外境為真實的勝義。

    श्रुतानुमानप्रज्ञाभ्यामन्यविषया विशेषार्थत्वात्॥४९॥

    śruta-anumāna-prajñā-abhyām-anya-viṣayā viśeṣa-arthatvāt ॥49॥

     

    1.50第八識有漏的餘習種子「轉捨」。

    तज्जः संस्कारोऽन्यसंस्कारप्रतिबन्धी॥५०॥

    mtajjas-saṁskāro-‘nya-saṁskāra pratibandhī ॥50॥

     

    1.51成就「無漏種子三摩地」,一切皆為寂滅的清淨種子。

    तस्यापि निरोधे सर्वनिरोधान्निर्बीजः समाधिः॥५१॥

    tasyāpi nirodhe sarva-nirodhān-nirbījaḥ samādhiḥ ॥51॥

     

    重要名詞索引

     

    askw

    三摩地品  समाधिपाद Samadhi Pada

    1.1現在,傳授「瑜伽」修行法。

    अथ योगानुशासनम्॥१॥

    atha yoga-anuśāsanam ॥1॥

     

    1.2「瑜伽」能止息心的波動。

    योगश्चित्तवृत्तिनिरोधः॥२॥

    yogaś-citta-vr̥tti-nirodhaḥ ॥2॥

     

    1.3如此,「見者」得以安住在真相。

    तदा द्रष्टुः स्वरूपेऽवस्थानम्॥३॥

    tadā draṣṭuḥ svarūpe-‘vasthānam ॥3॥

     

    1.4否則,(見者)會認同心的波動。

    वृत्तिसारूप्यमितरत्र॥४॥

    vr̥tti sārūpyam-itaratra ॥4॥

     

    1.5波動有五種,沒煩惱和有煩惱的。

    वृत्तयः पञ्चतय्यः क्लिष्टाक्लिष्टाः॥५॥

    vr̥ttayaḥ pañcatayyaḥ kliṣṭākliṣṭāḥ ॥5॥

     

    1.6波動有「正量、顛倒、妄想、睡眠、憶念」。

    प्रमाणविपर्ययविकल्पनिद्रास्मृतयः॥६॥

    pramāṇa viparyaya vikalpa nidrā smr̥tayaḥ ॥6॥

     

    1.7「正量」是聖教量、比量、現量。

    प्रत्यक्षानुमानागमाः प्रमाणानि॥७॥

    pratyakṣa-anumāna-āgamāḥ pramāṇāni ॥7॥

     

    1.8「顛倒」是對「色法」本質產生錯謬的認知。

    विपर्ययो मिथ्याज्ञानमतद्रूपप्रतिष्ठम्॥८॥

    viparyayo mithyā-jñānam-atadrūpa pratiṣṭham ॥8॥

     

    1.9「妄想」是以「名言」逕自認知事物而無實義。

    शब्दज्ञानानुपाती वस्तुशून्यो विकल्पः॥९॥

    śabda-jñāna-anupātī vastu-śūnyo vikalpaḥ ॥9॥

     

    1.10「睡眠」是缺乏「所緣緣」的波動。

    अभावप्रत्ययालम्बना वृत्तिर्निद्रा॥१०॥

    abhāva pratyayālambanā vr̥ttirnidrā ॥10॥

     

    1.11「憶念」是不忘曾經歷之境。

    अनुभूतविषयासंप्रमोषः स्मृतिः॥११॥

    anu-bhūta-viṣaya-asaṁpramoṣaḥ smr̥tiḥ ॥11॥

     

    1.12止息波動的方法是「修行」和「離慾」。

    अभ्यासवैराग्याभ्यां तन्निरोधः॥१२॥

    abhyāsa vairāgyābhyām tannirōdhaḥ ॥12॥

     

    1.13「修行」是努力穩定(心的)波動。

    तत्र स्थितौ यत्नोऽभ्यासः॥१३॥

    tatra sthitau yatno-‘bhyāsaḥ ॥13॥

     

    1.14恆常不輟和孜孜不倦是「修行」的基礎。

    स तु दीर्घकालनैरन्तर्यसत्कारासेवितो दृढभूमिः॥१४॥

    sa tu dīrghakāla nairantarya satkāra-āsevito dr̥ḍhabhūmiḥ ॥14॥

     

    1.15對所見聞之境不起貪愛、或產生貪愛後能制伏就是「離慾」。

    दृष्टानुश्रविकविषयवितृष्णस्य वशीकारसंज्ञा वैराग्यम्॥१५॥

    driṣṭa-anuśravika-viṣaya-vitriṣṇasya vaśīkāra-saṁjṇā vairāgyam ॥15॥

     

    1.16最上乘的離慾是慧解「一真法性」變現的「三相(性)」。

    तत्परं पुरुषख्यातेर्गुणवैतृष्ण्यम्॥१६॥

    tatparaṁ puruṣa-khyāteḥ guṇa-vaitr̥ṣṇyam ॥16॥

     

    1.17止觀的修行伴隨「粗尋、細伺、喜樂、我執」。

    वितर्कविचारानन्दास्मितारूपानुगमात् संप्रज्ञातः॥१७॥

    vitarka-vicāra-ānanda-asmitā-rūpa-anugamāt-saṁprajñātaḥ ॥17॥

     

    1.18即使修行已捨離所緣,仍在第八識留有習氣種子。

    विरामप्रत्ययाभ्यासपूर्वः संस्कारशेषोऽन्यः॥१८॥

    virāma-pratyaya-abhyāsa-pūrvaḥ saṁskāra-śeṣo-‘nyaḥ ॥18॥

     

    1.19甚至修到無形無色,仍受「生有」之所緣。

    भवप्रत्ययो विदेहप्रकृतिलयानाम्॥१९॥

    bhava-pratyayo videha-prakr̥ti-layānām ॥19॥

     

    1.20須要其他修行法(才能解脫):信、勤、念、定、慧。

    श्रद्धावीर्यस्मृतिसमाधिप्रज्ञापूर्वक इतरेषाम्॥२०॥

    śraddhā-vīrya-smr̥ti samādhi-prajñā-pūrvaka itareṣām ॥20॥

     

    1.21堅定力行,很快就會臨近(解脫)。

    तीव्रसंवेगानामासन्नः॥२१॥

    tīvra-saṁvegānām-āsannaḥ ॥21॥

     

    1.22而(修行人)有上根、中根、下根之別。

    मृदुमध्याधिमात्रत्वात् ततोऽपि विशेषः॥२२॥

    mr̥du-madhya-adhimātratvāt-tato’pi viśeṣaḥ ॥22॥

     

    1.23(上根之人)在每個當下臣服「自在天」。

    ईश्वरप्रणिधानाद्वा॥२३॥

    īśvara-praṇidhānād-vā ॥23॥

     

    1.24「自在天」是殊勝的「一真法性」,不受「異熟識」的業種子所染。

    क्लेशकर्मविपाकाशयैरपरामृष्टः पुरुषविशेष ईश्वरः॥२४॥

    kleśa karma vipāka-āśayaiḥ-aparāmr̥ṣṭaḥ puruṣa-viśeṣa īśvaraḥ ॥24॥

     

    1.25自在天也是一切智的種子。

    तत्र निरतिशयं सर्वज्ञबीजम्॥२५॥

    tatra niratiśayaṁ sarvajña-bījam ॥25॥

     

    1.26祂的存在超越了時間,成就的大師與之同體。

    पूर्वेषाम् अपि गुरुः कालेनानवच्छेदात्॥२६॥

    sa eṣa pūrveṣām-api-guruḥ kālena-anavacchedāt ॥26॥

     

    1.27祂的表記咒音為「唵」OM。

    तस्य वाचकः प्रणवः॥२७॥

     

    tasya vācakaḥ praṇavaḥ ॥27॥

    1.28反覆修持並悟得「唵」OM的真實義。

    तज्जपस्तदर्थभावनम्॥२८॥

    taj-japaḥ tad-artha-bhāvanam ॥28॥

     

    1.29 當下「思心所」證得「現量」,「障礙」消失。

    ततः प्रत्यक्चेतनाधिगमोऽप्यन्तरायाभावश्च॥२९॥

    tataḥ pratyak-cetana-adhigamo-‘py-antarāya-abhavaś-ca ॥29॥

     

    1.30(中、下根之人)有八種煩惱障礙:疾病、昏沉、懈怠、放逸、不正知、掉舉、失念、散亂。

    व्याधिस्त्यानसंशयप्रमादालस्याविरतिभ्रान्तिदर्शनालब्धभूमिकत्वानवस्थितत्वानि चित्तविक्षेपास्तेऽन्तरायाः॥३०॥

    vyādhi styāna saṁśaya pramāda-ālasya-avirati bhrāntidarśana-alabdha-bhūmikatva-anavasthitatvāni citta-vikṣepāḥ te antarāyāḥ ॥30॥

     

    1.31「散亂」的心伴隨痛苦憂愁,(導致)身體不穩、呼吸不順。

    दुःखदौर्मनस्याङ्गमेजयत्वश्वासप्रश्वासा विक्षेपसहभुवः॥३१॥

    duḥkha-daurmanasya-aṅgamejayatva-śvāsapraśvāsāḥ vikṣepa sahabhuvaḥ ॥31॥

     

    1.32對治(煩惱)的修行法是以「一實義」為所緣。

    तत्प्रतिषेधार्थमेकतत्त्वाभ्यासः॥३२॥

    tat-pratiṣedha-artham-eka-tattva-abhyāsaḥ ॥32॥

     

    1.33以「樂者予慈、苦者予悲、善者予喜、惡者予捨」為觀修之所緣境,可令心清淨。

    मैत्रीकरुणामुदितोपेक्षणां सुखदुःखपुण्यापुण्यविषयाणां भावनातश्चित्तप्रसादनम्॥३३॥

    maitrī karuṇā mudito-pekṣāṇāṁ-sukha-duḥkha puṇya-apuṇya-viṣayāṇāṁ bhāvanātaḥ citta-prasādanam ॥33॥

     

    1.34或以放鬆的「出息而後轉息」為所緣境。

    प्रच्छर्दनविधारणाभ्यां वा प्राणस्य॥३४॥

    pracchardana-vidhāraṇa-ābhyāṁ vā prāṇasya ॥34॥

     

    1.35或以流轉的「緣起觀」為所緣境,末那識因被駕馭而安住。

    विषयवती वा प्रवृत्तिरुत्पन्ना मनसः स्थितिनिबन्धिनी॥३५॥

    viṣayavatī vā pravr̥tti-rutpannā manasaḥ sthiti nibandhinī ॥35॥

     

    1.36(因安住)而現出光明無憂。

    विशोका वा ज्योतिष्मती॥३६॥

    viśokā vā jyotiṣmatī ॥36॥

     

    1.37或令心無貪的所緣境。

    वीतरागविषयं वा चित्तम्॥३७॥

    vītarāga viṣayam vā cittam ॥37॥

     

    1.38或以深睡的智夢為緣。

    स्वप्ननिद्राज्ञानालम्बनं वा॥३८॥

    svapna-nidrā jñāna-ālambanam vā ॥38॥

     

    1.39選擇適性的觀法修得「禪那」。

    यथाभिमतध्यानाद्व॥३९॥

    yathā-abhimata-dhyānād-vā ॥39॥

     

    1.40觀修「所緣」至無形、高深之境,就是止觀雙運。

    परमाणु परममहत्त्वान्तोऽस्य वशीकारः॥४०॥

    paramāṇu parama-mahattva-anto-‘sya vaśīkāraḥ ॥40॥

     

    1.41「能取」安住在「所取」的觀修過程,心的波動變得微弱且呈現出摩尼寶珠般的明亮,猶如能、所合一的狀態稱為「三摩缽底」。

    क्षीणवृत्तेरभिजातस्येव मणेर्ग्रहीतृग्रहणग्राह्येषु तत्स्थतदञ्जनतासमापत्तिः॥४१॥

    kṣīṇa-vr̥tter-abhijātasy-eva maṇer-grahītr̥-grahaṇa-grāhyeṣu tatstha-tadañjanatā samāpattiḥ ॥41॥

     

    1.42此時,名言(能取)和事義(所取)是混淆的,以「加行分別智」作尋思,是為「有尋三摩地」。

    तत्र शब्दार्थज्ञानविकल्पैः संकीर्णा सवितर्का समापत्तिः॥४२॥

    tatra śabdārtha-jñāna-vikalpaiḥ saṁkīrṇā savitarkā samāpattiḥ ॥42॥

     

    1.43(能取)念念清淨,(所取)猶如現出唯義的自相空明,是為「無尋三摩地」。

    स्मृतिपरिशुद्धौ स्वरूपशून्येवार्थमात्रनिर्भासा निर्वितर्का॥४३॥

    smr̥ti-pariśuddhau svarūpa-śūnyeva-arthamātra-nirbhāsā nirvitarkā ॥43॥

     

    1.44同此,對所觀境的伺察與否,又可分為「有伺、無伺」。

    एतयैव सविचारा निर्विचारा च सूक्ष्मविषया व्याख्याता॥४४॥

    etayaiva savicārā nirvicārā ca sūkṣma-viṣaya vyākhyātā ॥44॥

     

    1.45細伺的所觀境可延伸至無形。

    सूक्ष्मविषयत्वं चालिङ्गपर्यवसानम्॥४५॥

    sūkṣma-viṣayatvam-ca-aliṇga paryavasānam ॥45॥

     

    1.46然而仍是「有漏種子三摩地」。

    ता एव सबीजः समाधिः॥४६॥

    tā eva sabījas-samādhiḥ ॥46॥

     

    1.47「無伺三摩地」成就之「正智」開顯出「如來自性」。

    निर्विचारवैशारद्येऽध्यात्मप्रसादः॥४७॥

    nirvicāra-vaiśāradye-‘dhyātma-prasādaḥ ॥47॥

     

    1.48「實相般若」在那。

    ऋतम्भरा तत्र प्रज्ञा॥४८॥

    rtaṁbharā tatra prajñā ॥48॥

     

    1.49不同於文字般若和觀照般若,(實相般若)所緣之外境為真實的勝義。

    श्रुतानुमानप्रज्ञाभ्यामन्यविषया विशेषार्थत्वात्॥४९॥

    śruta-anumāna-prajñā-abhyām-anya-viṣayā viśeṣa-arthatvāt ॥49॥

     

    1.50第八識有漏的餘習種子「轉捨」。

    तज्जः संस्कारोऽन्यसंस्कारप्रतिबन्धी॥५०॥

    mtajjas-saṁskāro-‘nya-saṁskāra pratibandhī ॥50॥

     

    1.51成就「無漏種子三摩地」,一切皆為寂滅的清淨種子。

    तस्यापि निरोधे सर्वनिरोधान्निर्बीजः समाधिः॥५१॥

    tasyāpi nirodhe sarva-nirodhān-nirbījaḥ samādhiḥ ॥51॥

     

    重要名詞索引

     

    More
    More

    Details

    Released
    2024/10/20
    Language
    Traditional Chinese
    File format
    EPUB: Fit in all devices
    Provide Adobe DRM
    Provide EPUB
    Offer DRM free license
    No
    ID
    470963
    ISBN
    9786263643550
    Released
    2024/08/01
    Language
    Traditional Chinese
    Pages
    248
    ID
    533676
    ISBN
    9786263643567

    瑜伽經

    梵文經典

    中譯本

    196句

    智慧

    佛教心理學

    心

    身心兼修

    佛性

    Buy products firstAnd download app to watch

    Details

    See more 台灣漫讀股份有限公司 / 白象文化

    More

    PASSION:人態好攝影集4(數位特別版)【贈獨家花絮影片】

    金錢買不到的財富

    學會不反應

    對立而已 戲劇寫真書

    對立而已影視改編小說

    桃花債 上

    桃花債 下

    ELDEN RING 遙遠交界地的故事 第8-1話

    ELDEN RING 黃金樹之路 第64話

    【小說】吾命騎士 vol.5 不死巫妖(上卷)(新裝增修版)

    See more 白象文化

    More

    PASSION:人態好攝影集4(數位特別版)【贈獨家花絮影片】

    金錢買不到的財富

    學會不反應

    對立而已 戲劇寫真書

    對立而已影視改編小說

    桃花債 上

    桃花債 下

    ELDEN RING 遙遠交界地的故事 第8-1話

    ELDEN RING 黃金樹之路 第64話

    【小說】吾命騎士 vol.5 不死巫妖(上卷)(新裝增修版)

    Related Product

    瑜伽經白話講解‧三摩地篇(附瑜伽大師斯瓦米韋達梵文原音逐字誦讀線上聽)

    瑜伽經白話講解‧必普提篇(附瑜伽大師斯瓦米韋達梵文原音逐字誦讀線上聽)

    瑜伽經白話講解.行門篇(附瑜伽大師斯瓦米韋達梵文原音逐字誦讀線上聽)

    看懂印度佛教

    祕密瑜伽士的日常:國寶級西藏瑜伽士讓你照見最純善、最真實的心性

    佛經寫經的書法藝術

    瑜伽經白話講解‧獨存篇(瑜伽大師斯瓦米韋達梵文原音逐字誦讀線上聽)

    看懂一貫道

    解深密經

    經集

    四十二章經

    伊索寓言・經典選讀版:淬鍊兩千年的人性觀察室

      

    Review

    Highlight (2)
    0 ratings
    1 stars
    0%
    2 stars
    0%
    3 stars
    0%
    4 stars
    0%
    5 stars
    0%
    Write a review
    Product review was disabled
    Explanation
    DRM needs to login with Pubu Web or App, DRM free can be opened with any device or App
    You already owned this product
    Are you sure you want to buy 瑜伽經:身心合一的修煉 again? This will generate duplicated items in your Library
    Buy again
    Buy for others
    After completing the checkout process, go to "Profile, Manage gift codes" to send the gift code to your friends or group members
    Quantity
    OK
    English Japanese Korean Thai Traditional Chinese 简体中文

    • About Pubu

    • Terms of Service

    • Privacy policy

    • Publish Books

    • Publish Media Products

    • Self Publish

    • Support

    • Join AP Alliance

    • 用台灣之星看飽讀

    • Redeem Retail Products

    Free downloaddddddddddddd
    Free download
    Payment
    About Pubu
    湛天創新科技股份有限公司
    24488585
    Copyright © Nuazure Innovative Technology Co., Ltd. & HK Renascimedia Co., Ltd.
    pubu-web-3.9.0.202009251127
    Download Android APK
    Download

    系統訊息


    您的合約條件不符合推廣聯盟申請資格,如有疑問請洽詢Pubu版權部窗口

    系統訊息


    您必須啟用賣家功能,才能透過專屬推廣連結,賣書賺回饋金
    Choose language
    English 日本語 한국어 ไทย 繁體中文 简体中文
    Processing